Pohled na vzdělání se od dob našich rodičů změnil, a opravdu hodně. Za dob studia našich rodičů byl základ učební obor, na ten šli většinou ti, kteří měli ve škole horší známky jak jedničky či dvojky. Hlavní byla šikovnost. Jedničkáři a dvojkami si mohli vybrat mezi gymnázii a středními školami. Na gymnázia šli ti nejlepší, ostatní většinou skončili na středních školách s maturitou. A část z těchto gymnazistů a studentů celkově šla poté ještě na vysokou školu. Zdaleka jich ale nebylo tolik co dnes. Dnešní situace je taková, že se na střední školy hlásí i děti, které mají vůbec co dělat, aby na základní škole nepropadly. A nejhorší je, že se dostanou.
A další věc je, že tu školu dodělají. Proč? Protože školy jsou placeny za žáka a tím pádem se snaží si tyto žáky udržet. A tím nám vzniká velké množství středoškoláků, kteří ale nezvládají ani základní matematiku, či nasekají v jedné větě i 5 – 6 chyb. Proč tomu tak je? Protože většina rodičů i dětí vnímají řemesla jako něco ostudného. A to je chyba.
Studium řemesel má v současné době totiž ohromný potenciál. Řemeslníků je totiž hrozně málo, je o ně opravdu zájem a učební obory nabízí studentům dokonce i stipendia, aby je motivovali pro studium. Většina studentů řemesla ihned má hned po dostudování několik nabídek zaměstnání a rozhodně není problém sehnat dobře placenou práci. Proč jsou tedy řemesla natolik haněná?
Právě proto, že maturita měla v minulosti nějakou prestiž, a ta v lidech zůstává i dnes, v době, kdy je maturita v podstatě formalitou. A přitom po studiu řemesel není problém si právě dvouleté maturitní studium dodělat. Studium řemesel není žádná ostuda, právě naopak, pokud se dítě pro řemeslo rozhodne, pak je důležité jej v tomto rozhodnutí podpořit a nevnucovat mu představu maturitního oboru. Jde totiž především o budoucnost jeho a ne vaši.